Oscarové kraťasy (tedy výběr krátkých filmů nominovaných na Oscara) nikdy nezklame.

Viděno ve filmovém klubu v našem městě, kde v úvodním slovu k filmu zaznělo, že natočili 540 hodin materiálu ....při koukání na film máte pocit, že jste je viděli všechny...(jakoby v té střižně byli už na konci tak unaveni, že zapomněli stříhat...)

Skvělé! Zpočátku mi to hodně připomínalo slovenské Budiž světlo, méně už potom Pamfír (i když podle mě je R.M.N nesrovnatelně lepší než ukrajinský snímek). Kritická magnetická rezonance (nejen) rumunské společnosti (podobně jako Radu v barbarech) bez problému udrží divákovu pozornost...90%

Někdo psal na ČSFD, že film funguje jako pocta zemědělskému způsobu života. Mě se naopak na tu řekněme enviromentálně-existenciální rovinu filmu zaměřit moc nedařilo, protože vykreslení rodinných vztahů bylo "přehlušující" cokoli jiného (respektive vykreslení hlavní postavy autoritativního "kreténa", kolem kterého všichni okolo chodí po špičkách,...

Když jsem se ve Varech na Trojúhelník smutku nedostala, říkala jsem si (vzpomínajíc na Čtverec), že už si tedy počkám na Kruh:-)

První film byl Pocahontas, druhý díl je Zachraňte Willyho!...opět tam byla spousta již viděných motivů (od inteligentních kosatek à la Chelčický přes mladistvé vyrovnávající se s odlišností až po Titanic). Nicméně Cameron tyto ne zrovna originální motivy dokáže vyprávět tak monumentálním způsobem, že to působí až opojně (kdyby to jen nebylo tak...

Tak zaprvé stopáž byla dlooooouhá na můj vkus (hlavně v druhé půlce), ale nebylo to špatné...70%

Nejdřív jsem měla pocit, že jsem viděla celkem zdařilou studii rozpadu jednoho vztahu (s tím, že mi tam trochu vadila ta "moralitka" a zapuzení jednoho z hlavních hrdinů (jak to píší ostatní recenzenti)).

Letošní filmovka rozhodně nezklamala...

Z filmů jakoby zmizela originalita - podobná témata, podobné zpracování (viděla jsem několik filmů, o kterých by se dalo říci, že je jeden remakem druhého). Nechci působit jakkoli puritánsky, ale v jednu chvíli jsem si říkala, že to, že se ve filmu vyskytuje mnoho sexu a násilí, vztahové trojúhelníky a homosexualita, ještě z filmu nedělá dobrý...

Velmi vtipně přišly úvodní titulky až po "úvodním" filmu, který byl dosti konvenční (s již tisíckrát viděnou zápletkou) . Teprve potom se začne vyprávět ten "pravý" příběh o osamělosti, porozumnění a smíření....

Zase to byl typický Farhadi - morální dilemata a pomalé záběry, které Vás ale ani trochu nenudí, naopak napjatě sledujete do poslední minuty. Tento film nebyl výjimkou ani v tom, že mě Farhadiho hrdinové (tedy hlavně ti mužští) vždy dost iritují. Mám podezření, že v nich skrývá cosi autobiografického. U Rozchodu Nadera a Simin se mi líbilo, že tam...

Kdyby se film jmenoval Kdo si myslíš, že jsi...byl by to překvapivě trefný název.

Pár dobrých scén, jinak nuda, nuda, nuda v Brně...respektive v Ano, šéfe!

Laska mozna hory prenasi, ale pres tento film me neprenesla. Prvnich 15 minut je to na odchod z kina. Vsechny postavy ve filmu se chovaly jako uplni blbci, stereotypni, smyslu zbaveni...1% (za snahu...)Neprestane me udivovat vyber filmu v ceských kulturacich na malych vesnickach...

Na rozdíl od Potvory, tohle není film o nejhorším člověku na světě. Někdo na ČSFD psal, že s hrůzou odpočítával zbývající kapitoly. Mě se stal pravý opak, v jednu chvíli jsem se bála, že už bude konec (myslím, že to bylo po houbičkovém tripu, když Julie souznila s "chápavým" Eivindem v posteli). Říkala jsem si, takhle "idilicky" to přece...

Bylo to chytlavé, vtipné, a hlavně autentické (hlášky, situace) sociální drama:

Steffen Krones je velký sympaťák, což filmu hodně "prospívá" (vzhledem k tomu, že je tvůrce filmu i hlavní protagonista). Bylo to trochu jako kříženina dokumentu o přírodě a epizody z Bořičů mýtů. Dokument jsem viděla letos na festivalu Jeden svět ve všední den od 21:00. Už když jsem si četla medailonek (cituji: Úchvatné záběry z monumentální...

Úvodním filmem Jednoho světa v našem městě byl letos film Krymský poklad. Když jsme si četli medailonek, kde stálo, že půjde o "strhující soudní drama" (komu mají připadnout exponáty z muzea), trochu jsme se u toho pousmáli. Ale nakonec to byla pravda, opravdu to bylo strhující soudní drama.

Naprosto báječní herci - Krobot klasika, Kaiser překvapil, Zuzana Kronerová jako vždy skvělá a Alexandru miluju už od shlédnutí filmu O těle a duši, Ještě lepší než Krobotův smutný vyhořelý spisovatel byl tragický příběh zajíce a býka....

Naposledy, když jsme byli ve filmovém klubu na islandském filmu (myslím, že to byl film Bílý bílý den), uvaděč se nezapomněl zmínit o tom, jak často si do filmového klubu islandské filmy vybíráme a povzdechl si, že by ho zajímalo, jestli se na jejich filmových klubech také tak často hrají české filmy:-D :-D :-D no myslím, že by nás...

"Za humny" nám aktuálně zuří válka na Ukrajině a tak se teď (z této perspektivy) může jakékoli vztahové drama, tedy i film Paříž, 13. obvod, zdát jako banální. To byla taky moje první myšlenka po odchodu z kina. Když jsem se nad tím ale zamyslela a začala se více rozpomínat na ty drobnější vztahy, které byly ve filmu jakoby mimochodem,...

Účastníci domácího filmového klubu jednotlivé filmy hodnotili 1-5 hvězdičkami.

Bylo to jako na horské dráze :-D

Velmi dojemné dílko. Nevím, jestli nejsem ovlivněna nedávnou smrtí mého otce s podobnou diagnózou. Nicméně já to nevnímala jako film o nemoci/umírání, ale jako film mapující vztah dvou lidí. A právě v tom byl pro mne film velmi dojemný - v tom, na kolik se autorce podařilo věrně vykreslit vztah dvou lidí se všemi jeho problémy. Vztah, který není...

Tento film jsem viděla poprvé na filmovce v UH. Vzhledem k tomu, že v medailonku stálo: jateční romance, do teď se divím, že jsme na něj vůbec šli. Ale jsem za to moc ráda, protože se mi zaryl do paměti a ač už je to několik let, stále ho považuji za jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla....

Více informací (seznam všech filmů včetně hodnocení) je na samostatné stránce:

Sociální drama, které mě ale překvapivě moc nedostalo. Zřejmě proto, že mi to strašně připomínalo dokument Hranice práce. Tím, že mi to nepřišlo objevné, ale nechci zastínit důležitost tématu. Zpracování ušlo, námět zajímavý...80% (55. KVIFF)

Hned první byl bulharský film Ženy pláčou - skvělá první volba. Neuvěřitelně silný film. Všechny ženy, které se mnou byly na projekci, brečely, čímž doložily pravdivost názvu filmu.

Dnes mam za sebou Kata... zatim se nam dari a vse muzeme doporucit👍

Za mě první dojem zklamání. Jednička mě chytla v podstatě hned od první scény se sprchou, ale ve dvojce se mi vůbec nepovedlo se na seriál naladit...

Strašně mě bavilo sledovat Rod draka a současně jiný historický seriál o Válce růží...

Sice souhlasím s kritikou, že seriál se často opakuje, nicméně naštěstí se na to dobře kouká, takže Vám to až tak nevadí. Kvalita se postupem řad maličko zhoršovala, ale celkově hodnotím kladně.

Právě jsem zkoukla poslení díl nového Star Wars seriálu The book of Boba Fett (navazujícího na seriál Mandalorian). Bylo to trochu jako dívat se na Herbertovu Dunu. Děj se totiž odehrává na pouštní planetě Tatooine, kde se, podobně jako v Duně, hlavní hrdina (mimochodem pocházející z planety bohaté na vodu) naučí soužití s domorodými písečnými...

Zase jsem po dlouhé době viděla díl, kde Picard obhajuje Data "před soudem". Je to taková filozofická symfonie. Z různých úhlů se zde snaží definovat lidství. A já to prostě zbožňuji.

To byl epický konec. Cítím se tak nějak hořkosladce, konec se mi strašně líbil, ale je mi líto, že to končí...

V recenzích jsem se mimo jiné dočetla, že seriál není dostatečně skandální, že se na rozdíl od té Sexuální výchovy drží při zemi. No upřímě řečeno měřítko "skandálnosti" je v Polsku úplně jinde než třeba v té Angli. A pro diváka z "našich" končin se mi reálie a kulisy tohoto seriálu zdají právě přístupnější (uvěřitelnější, autentičtější).